Rozveselení, záblesk samoty zmizel

Tak jo, prohrabávala sem se blogem... To víte, informatika ve čtvrtek ráno, kdo by se nenudil, že? je to naprostý zabíjení času, úplně o ničem, zatím jsem se tady nenaučila nic nového co bych jindy v životě využila... jakožto budoucí profesorka dějepisu a angličtiny moc práci s počítačem na profesionální úrovni potřebovat nebudu, ale tak proč neudělat informatikáři radost a nechodit sem? Ne... Žádný záškoláctví už nebude, dyť já mám bejt letos přece slušná holka... A řekla bych že i docela jsem... Ale abych se vrátila k tomu co jsem chtěla původně..
Pročítala jsem si teda svůj blog... a někdy v březnu tam mám článek o tom, že už budu věrná a nebudu flirtovat... prý od nového roku nikdy... A zkusit vážný vztah? Ježiš já byla buď naivní nebo blbá, ale jak já mám přestat flirtovat... Lidi co mě znají musí uznat že u mně je nějaké takové prohlášení naprostou lží hned od začátku a je to pravda...
Jenže s těma vážnejma vztahama? Já si za těch osm měsíců s Matějem prostě zvykla... Zvykla že někoho mám, že mi vždycky někdo pomůže, obejme mě, políbí... A co teď? Že by další vážný vztah? myslíte si že já bych byla něčeho podobného schopná podruhé? Nebo jen já mám pocit že jsem zkažená až do morku kosti a Matěj byl jen výjimka potvrzující pravidlo...Ale vyjímka na celej život... (Všimněte si že slovo vy/ýji/ímka mám napsáno dvakrát jinak... To proto že nevím jak se to píše, tak aby se jako někdo neurazil že neumím pravopis)...