Rozveselení, záblesk samoty zmizel

Tak jo, prohrabávala sem se blogem... To víte, informatika ve čtvrtek ráno, kdo by se nenudil, že? je to naprostý zabíjení času, úplně o ničem, zatím jsem se tady nenaučila nic nového co bych jindy v životě využila... jakožto budoucí profesorka dějepisu a angličtiny moc práci s počítačem na profesionální úrovni potřebovat nebudu, ale tak proč neudělat informatikáři radost a nechodit sem? Ne... Žádný záškoláctví už nebude, dyť já mám bejt letos přece slušná holka... A řekla bych že i docela jsem... Ale abych se vrátila k tomu co jsem chtěla původně..
Pročítala jsem si teda svůj blog... a někdy v březnu tam mám článek o tom, že už budu věrná a nebudu flirtovat... prý od nového roku nikdy... A zkusit vážný vztah? Ježiš já byla buď naivní nebo blbá, ale jak já mám přestat flirtovat... Lidi co mě znají musí uznat že u mně je nějaké takové prohlášení naprostou lží hned od začátku a je to pravda...
Jenže s těma vážnejma vztahama? Já si za těch osm měsíců s Matějem prostě zvykla... Zvykla že někoho mám, že mi vždycky někdo pomůže, obejme mě, políbí... A co teď? Že by další vážný vztah? myslíte si že já bych byla něčeho podobného schopná podruhé? Nebo jen já mám pocit že jsem zkažená až do morku kosti a Matěj byl jen výjimka potvrzující pravidlo...Ale vyjímka na celej život... (Všimněte si že slovo vy/ýji/ímka mám napsáno dvakrát jinak... To proto že nevím jak se to píše, tak aby se jako někdo neurazil že neumím pravopis)...

Samota?

Tak jo, mám toho plný zuby, plný kecky... Až po krk... Chápete, ne? Můj drahý je na rok v Americe... Jde tomu říkat vztah? Pochybuju, ani omylem... To není vztah, je to mučení... Tak co si najít náhradu? Nejde to... Už si vůbec nevěřím tak jak jsem si věřívala... Stačilo na někoho mrknout a už byl můj... A teď? Bojím se na někoho mrkat, bojím... Co když mě odmítne? A co když nebude tak dobrý jako můj Matýsek? Nebude, to vím... Nikdo už nebude... První láska je ta největší a nikdy nevymizí...
Jenže já sama být neumím, nejde to... Nikdy sem sama nebyla... vždycky rozmazlovaná... Asi si mně kluci moc zhýčkali a teď tím trpím... Všude kolem šťastné páry... Kačenka si našla Karla, je s ním šťastná... A co já? Jsem sama a je to prostě zvláštní... Já byla ta co nemohla s Kačkou ven, protože jsem byla s klukem... Byla jsem to já, ne ona...
Asi jsem hnusná, zlá a závistivá, ale žárlím... Ano žárlím a vadí mi to... A poslední zoufalí výkřik? POTŘEBUJU LÁSKU!

KUBÍÍÍÍÍÍÍK!

Tak jo, slibuju že dneska poslední věc... Ono tenhle blog je tak nějak z části udržovanej kvůli mojí lásce Kubíkovi, aby měl po večerech co číst, přece ho nenechám se nudit, ne? Tak abych tak nějak někde začla...

Kubík je můj spolužák ze školy, z gymplu, tak nějak už čtyři a čtvrt roku jeden z těch nejlepšch blízkých co tam mám... Nejen tam, ale všude kolem. Je to takovej... Řešitel... Seznam... Všechno vyřeší a všechno zná a všechno hrozně zveličuje a zkresluje :P Ale stejně, ať už je jakej je, je to moje zlatíčko i když se do něj navážim co jen to jde... Kubíku, nechci bejt jedna z těch pipinek co všechny lovískujou a mucinkujou, ale Kubo, Kubíku... Tebe zbožňuju :-*

Táborový sraz

Jen abych dala na ěvdomí všem kolem... V neděli se koná táborový sraz v ZOO... V ZOO v týhle zimě a já ZOO nesnáším... Ale dobře, zvládnu to... Věřím si a zvládnu to... Dášenka s sebou bere i ségry, tak vezmu malou Niki ať se s lidma z tábora taky občas vidí... Jinak zatím asi nic nového, jen koukám že jsem tady během září byla nějak extrémně moc aktivní...

P.S: Všimněte si jaký mám na sobě super kalhoty od pyžama... Agátka je má hrozně ráda, asi si je s sebou vezmu na lyžák, bude prdel! Snowboard, Kumžáková, Koehlerová, Cymbál a skvělá parta! Hej já se docela těším XD

Jedna z mnoha pěkných písniček

Nič už nieje také,
aké bolo predtým,
už nemožem dýchať
a celé noci nespím.
Bývam v cudzom meste
plnom cudzých ľudí,
v cudzom byte spávam
strach ma so sna budí.
Už nemám čo povedať
veď všetky slová už tu boli,
všetko je tu cudzie
až duša z toho bolí.
Všetko je tu cudzie
slová aj dotyky.
Všetko je tu cudzie
keď tu nie si ty.

Kubíkovi narozeniny (16)

Tak jo, sedim u Kubi a na jeho přání píšu nějaký článek na blog. Abych tak nějak schrnula dnešní den... První hodina, opisování úkolu z matiky, druhá hodina biologie naprosto o ničem, třetí hodinu němčina která byla nekonečná. Pátá hodina byla celá volejbalová a naprosto nám to nešlo. Pátá hodina probíhala o přestávce ve znamení "Fotbalu", celá škola se nám smála co to jen šlo :) Ale tak co se dá dělat? Líp to hold neumíme...
Odpoledne Evropský klub, kde sem se docela nasmála, Čapek umí vážně naprosto neuvěřitelně ohýbat prstama...
Odpoledne sem myslela že si konečně odpočinu, ale nějak to nevyšlo. Vyrazili sme na Hvězdu oslavit Kubíkovi narozeniny!!! Bylo to super... Sice totálně diskohudba, ale znáte to... Prostě 5.B a to se počítá... Mám tu třídu vážně ráda... Kolem půlnoci odchod ke Kubovi do bytu. Vodnice, propálený koberec, spousta pizzy a chipsů... A aby toho nebylo málo, spousta špe... Jenže znáte to, já nehulim... Skoro... Tak aspoň ty malý kousíčky pití si užívám, ale opít se - nic pro mně. Dáda trošku připitá, Kája taky... No ono kdo neni opilej je zhulenej... Prostě klasický GNK!

Utrpení

Co je utrpení?
Největším utrpením je milovat... Milovat, být milován a být tisíce kilometrů od sebe. Je to na pytel, na hovno... A našla bych spoustu dalších věcí na co to je... Prostě a jednoduše... Já už dál nechci prožívat zaoceánskou lásku, já ho chci mít tady a všechno by bylo úúplně OK! Jen ho prostě mít TADY!
Lásko, miluju tě :-*

Omluva

V životě jsem ublížila spoustě lidí. Některým úmyslně, některým bohužel ne... Vždy jsem hrozně ráda když zjistím, že takový lidé žijí šťastně a z mého ublížení se vyhrabali...

Jednou za čas na takové lidi prostě narazím a musím říct že vám to štěstí vážně přeju, přeju vám, abyste se měli dobře v tom životě jaký vedete :) OMLOUVÁM SE!

Podziiim!

Na jedný straně podzim nesnáším, je sychravo, člověk neví co na sebe obléknout, ... Na druhé straně je super... Je to předzvěst zimy a ta předzvěst jara a to je předzvěstí léta... Lépe řečeno už jen tři roční období a bude zase hezky... :-*

Zas je tu podzim je tu, lide šílí (jooo, šílí). Líbaj se jak o život navzájem. Tohle známe, zas tu máme, Říjen ten divnej měsíc, všichni na Petřín!

My dvě divný holky, to pozorujem ze křoví, co lidi všechno dělaj, z toho jsme teda hotový. Koukaj se z oka do oka, ochutnávají si hlavy. My řveme smíchy ve křoví, to nás děsně baví. To tuhle jeden inzenyr furt koktal laskou ko-ko A pak si gumou z podprdy div nevysteřlil oko. Venku je třeba zima, lidi tu lezou nahý,po Petříně se válej, šílenci z celý Prahy!

Jooo, tohlé mi nějak do dnešní nálady sedí :)

Všechno je jinak :)

Všechno se změnilo, všcehno je jinak, nic neni při starym... A při tom furt a stále všem kolem tvrdím "Nic nového"... Matěj odjel do Ameriky, doufám že si tam ten rok užije a dál se o něm zmiňovat nehodlám. Je tam a ne tady a tím to pro mě veřejně končí. Svůj vnitřní neklid z jeho odjzedu si raději nechám pro sebe pokud dovolíte.

Andulka se konečně vrátila z Francie, už je tu dva měsíce, strávili jsme spolu skoro celé prázdniny a ještě furt mi neleze krkem, docela divné že? To se jen tak běžně nestává.

Káťa se zamilovala do nějakého cizáka z Anděla - Karla. Bůh ví co je zač, do seznamování se nějak nehrne.

Tomáš a Matouš už nejsou s náma ve třídě, za to přišli dva nový kluci... Adam a Petr, no pokud je znáte, udělejte si obrázek sami, pokud ne, řeknu vám že fakt stojí za to je znát :)

Andulka mě seznámila s nějakýma lidma z Keplera. Musím říct že teda Willík vážně jede :D Asi že magor XD (Nic proti...)

Konečně sem jinak asi po tejdnu z Prahy doma, ačkoliv je to fakt nechutný cestování, musim říct, že je to docela úleva bejt ve svym a sama...

Jinak začla sempracovat v mekáči... Vůbec to neni tak hrozný jak všichni říkaj, pracujou tam v pohodě lidi, takže je celý směny prdel. Akorát teda už i po tý šestihodinový směně nohy bolejí jak kráva a druhej den se ne a ne pohnout.

Mám taky novej notebook, je menší, lehčí a hezčí... Takovej bílej, pěknej...

Jinak teď pracuju úterý a čtvrtek a ve středu razim na táborovej sraz, v sobotu se asi uvidim s Bladerem (snad mi to vyjde) a pak v neděli zase do práce... No neni to vopruz? Mimochodem, v úterý bych už měla bejt rozhodnutá kolik toho chci další týden namakat, neporadíte někdo?

Každopádně doufám že všichni víte o tom že naši kluci hrajou 7.10.2008 v JetKlubu .... :-*